Z dílny naší dvorní textařky Líby Semecké
2. 8. 2009
Zdvojená ukázka je z dílny naší dvorní textařky Líby, která citlivě přebásnila již několik písní z italského originálu do češtiny.
Sama Líba o procesu tvorby říká: 
„Co jsem předtím skládala pro Radka Tomáška, bratra a sobě pro radost do šuplíku, byl jiný žánr, většinou country, překlady anglických textů. Práce pro Fenix je trochu jiná. – A jak to začalo? Někdy koncem roku 2007 se Anna ptala na zkoušce, jestli by si někdo troufal a měl chuť napsat pár českých textů na písně italské, světské, milostné, rytířské. Rozhodla jsem, že to zkusím, že v tom oboru nejsem úplný začátečník. Italsky ovšem neumím, a tak mi Anna vždy musela dát přibližný překlad, abych se v češtině mohla přiblížit originálu. Pak také musím používat jiný jazyk, víš co mám teď na mysli – jiné výrazové prostředky. A jednoduché prosté rýmy, aby to znělo – když ne doslova renesančně, tak aspoň ne moc moderně. Když začnu psát text, myslím na něj pořád, nejen při vaření a žehlení, ale i cestou v městské hromadné dopravě nebo při čekání na ni, v cukrárně, kavárně atd., zkrátka leží mi v hlavě, dokud ho nedodělám. A to bývá 1–3 dny.“
AD UNA FRESCA RIVA / NA SVĚŽÍM BŘEHU
Dlít chtěl bych aspoň chvíli
na břehu po boku mé krásné víly.
Tam kde si zlatavé vlasy své pletla,
tak jako by tam bílá růže kvetla,
tak jako by tam bílá růže kvetla.
Jen pro mne úsměv měla
a jiné muže jak by neviděla.
Jen ke mně mluvila, slavíci pěli
a všichni mi mou lásku záviděli,
a všichni mi mou lásku záviděli.
Poutá mě krásnou tváří
a z jejích očí jasné slunce září.
Ji musí milovat, kdo ji jen spatří,
však srdce její jednomu jen patří,
však srdce její jednomu jen patří.
VIVA, VIVA / VIVA, PIVO
Viva, viva, ten, kdo zpívá,
viva, viva, vesel bývá,
přátel pár a soudek piva
až do rána pít se dá.
Ten kdo zpívá, vesel bývá,
přátel pár a soudek piva
až do rána pít se dá.
Pi-vo! Pi-vo! Jo, jo, jo,
jo, až do rána pít se dá.
